V létě 2017 publikovalo Ministerstvo Financí Zprávu o vývoji finančního trhu. Ze 115 stránek výbíráme pár zajímavých údajů:

  • drtivá většina úspor obyvatelstva, které jsou  3,3 bil. Kč  “leží” na účtech v bankách a ve finančních produktech/ čili v papíru/
  • nejvíce klesá objem peněz v životním pojištění / o 6,6%/. Za 2 roky klesl počet znovu uzavřených smluv o 269 tis. kusů, což je pokles o 28,6 %. Způsobila to nová legislativa s ohledem 5 letého ručení za storno, nedůvěrou části obyvatel v nejdražší formu spoření přes investiční životní pojištění s mnohonásobnými poplatky a nepřehlednými odkupy. Také docházelo k zneužívání životního pojištění, a to částí nepoctivých poradců, kteří ho prodávali jako nejlepší formu spoření.
  • v uplynulých letech probíhal hypoteční boom, kam se přesunuli poradci, protože je daleko lehčí peníze nabízet, než je uspořit. Historicky levné peníze na trhu kolem 1,5% způsobily davové šílenství. Lidé bez úspor se uvázali na 30 let a více, tak aby si splnili sen o “bydlení ve svém”.  Uzavřeli si 187 tis. hypoték v objemu 298 mld. Kč. Otázkou je, jak budou zvládat klienti dvojnásobné splátky, když se cena peněz na trhu a výše úrokové sazby bude vracet do dlouhodobého historického průměru cca 7%. Už teď to mnohým z nich vycházelo jen tak tak a často krát si brali další ůvěr na dofinancování “vlastních zdrojů”.  Tedy úvěr na úvěr. Objem peněz v podílových fondech vzrostl o 13% na 432 mld. Pokud ceny akcií rostou, daří se prodejům, lidi rádi kupují, když něco roste. Ovšem moc dobře víme, že kupovat  na vrcholu akciové bubliny není nejvýhodnější. To stejné platí i o realitách.
  • drtivá většína peněz v penzijních fondech je ve státních dluhopisech a prodělává po započtení oficiální inflace.

Je vidět, že lidé sází všechno na jednu kartu, a to do produktů finančního trhu. Dle nás by si měli pojistit své ůspory přesunutím části peněz do drahých kovů/zlata, stříbra, platiny a palládia, které působí jako dlouhodobá pojistka proti plíživé inflaci. Drahé kovy jsou v současnosti podceňované, ceny jsou podhodnocené, daleko od svých historických maxim na rozdíl od akcií. Mají velký potenciál zhodnocení, nejen kvůli využití v moderních technologiích, ale i z důvodu poptávky v čase blížící se vysoké inflace a v době zvedajících se úrokových sazeb. Dle našich odhadů vlastní aspoň malou část ůspor v drahých kovech kolem 1% českých domácností, a to většinou bohatší rodiny, lépe informovaní a kriticky myslící. Zbytek „neinformované masy“, médiami masírované v prospěch papírových produktů finančního trhu, se vesele zadlužuje, investuje do aktiv, které jsou cenově na maximech a jejich cena byla poháněna masivným tištěním peněz centrálními bankami a levnými ůvěry.

V další ekonomické krizi, které příchod si málokdo připouští, zaděláváme si na velký problém.

 

Stanislav  Žák

Porta Noema s.r.o.